Po velikonoční nedělní mši papež František předává velikonoční poselství a požehnání „Městu a světu“ a modlí se zejména za Svatou zemi, Ukrajinu, Myanmar, Sýrii, Libanon a Afriku a také za oběti obchodování s lidmi, nenarozené děti a všichni zažívají těžké časy.
Papež František přednesl v neděli své tradiční velikonoční poselství „Urbi et Orbi“, které se objevilo z centrální lodžie baziliky svatého Petra s výhledem na náměstí pod ním, kde právě předsedal ranní velikonoční mši.
Mše a poselství „Urbi et Urbi“ (z latiny: „Městu a světu“) a požehnání byly vysílány živě do celého světa.
Svatý otec zahájil své poznámky radostným přáním všem následujícím, včetně asi 60,000 XNUMX poutníků přítomných na Svatopetrském náměstí, „Veselé Velikonoce!“
Připomněl, že dnes po celém světě zní poselství hlásané před dvěma tisíci lety z Jeruzaléma: „Ježíš Nazaretský, který byl ukřižován, byl vzkříšen! (Mk 16: 6).
Papež zopakoval, že Církev znovu prožívá úžas žen, které šly k hrobu za úsvitu prvního dne v týdnu.
Při připomenutí Ježíšova hrobu zapečetěného velkým kamenem si papež posteskl, že i dnes „těžké kameny blokují naděje lidstva“, zvláště „kameny“ války, humanitárních krizí, porušování lidských práv, obchodování s lidmi, mimo jiné i jiné kameny.
Od Ježíšova prázdného hrobu vše začíná znovu
Stejně jako Ježíšovy učednice papež navrhl: „Ptáme se jeden druhého: ‚Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobu?' To, řekl, je úžasný objev toho velikonočního rána, že ten obrovský kámen byl odvalen. "Údiv žen," řekl, "je také naším úžasem."
„Ježíšův hrob je otevřený a prázdný! Od toho všechno začíná nanovo!" zvolal.
„Ježíšův hrob je otevřený a prázdný! Od toho všechno začíná nanovo!"
Navíc trval na tom, že přes ten prázdný hrob vede nová cesta, „cesta, kterou nemůže otevřít nikdo z nás, pouze Bůh“. Pán, řekl, otevírá cestu života uprostřed smrti, míru uprostřed války, smíření uprostřed nenávisti a bratrství uprostřed nepřátelství.
Ježíši, cesta ke smíření a míru
"Bratři a sestry, Ježíš Kristus vstal z mrtvých!" řekl a poznamenal, že On jediný má moc odvalit kameny, které blokují cestu k životu.
Bez odpuštění hříchů, vysvětlil papež, neexistuje způsob, jak překonat bariéry předsudků, vzájemného obviňování, domněnky, že my máme vždy pravdu a ostatní se mýlí. „Pouze vzkříšený Kristus, když nám dává odpuštění našich hříchů,“ řekl, „otevře cestu pro obnovený svět.
„Jediný Ježíš,“ ujistil Svatý otec, „před námi otevírá dveře života, ty dveře, které neustále zavíráme s válkami šířícími se světem,“ jak dnes vyjádřil své přání, „především obrátit naše oči do Svatého města Jeruzaléma, které bylo svědkem tajemství Ježíšova umučení, smrti a zmrtvýchvstání, a do všech křesťanských komunit ve Svaté zemi.
Svatá země a Ukrajina
Papež na úvod řekl, že jeho myšlenky se týkají zejména obětí mnoha konfliktů po celém světě, počínaje konflikty v Izraeli a Palestině a na Ukrajině. „Kéž zmrtvýchvstalý Kristus otevře cestu míru pro válkou zničené národy těchto oblastí,“ řekl.
„Vyzývám k dodržování zásad mezinárodního práva,“ pokračoval, „vyjadřuji svou naději na všeobecnou výměnu všech vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou: to vše pro dobro všech!
"Výzvou k respektování zásad mezinárodního práva vyjadřuji svou naději na všeobecnou výměnu všech vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou: v zájmu všech."
Humanitární pomoc Gaze, propuštění rukojmích
Papež se poté obrátil k Gaze.
"Znovu vyzývám, aby byl zajištěn přístup k humanitární pomoci do Gazy, a znovu vyzývám k rychlému propuštění rukojmích zadržených 7. října minulého roku a k okamžitému příměří v Pásmu."
„Ještě jednou apeluji na přístup k humanitární pomoci
být zajištěn do Gazy a ještě jednou zavolat
rychlé propuštění rukojmích zajatých 7. října
poslední a pro okamžité příměří v Pásmu."
Papež vyzval k ukončení současného nepřátelství, které má nadále vážné dopady na civilní obyvatelstvo a především na děti.
„Kolik utrpení vidíme v jejich očích! Těmito očima se nás ptají: Proč? Proč všechna ta smrt? Proč všechno to ničení?
Papež zopakoval, že válka je vždy „porážka“ a „absurdita“.
"Nepodstupujme logiku zbraní a přezbrojování," řekl a zdůraznil, že "mír se nikdy neuzavírá zbraněmi, ale nataženýma rukama a otevřeným srdcem."
Sýrie a Libanon
Svatý otec vzpomněl na Sýrii, která, jak si posteskl, již třináct let trpí následky „dlouhé a ničivé“ války.
"Tolik úmrtí a zmizení, tolik chudoby a ničení," trval na svém, "vyžaduje reakci ze strany všech i mezinárodního společenství."
Papež se poté obrátil k Libanonu a poznamenal, že země již nějakou dobu zažívá institucionální bezvýchodnou situaci a prohlubující se hospodářskou a sociální krizi, kterou nyní zhoršuje nepřátelství na její hranici s Izraelem.
„Kéž Vzkříšený Pán utěší milovaný libanonský lid a podporuje celou zemi v jejím povolání stát se zemí setkávání, soužití a pluralismu,“ řekl.
Papež také připomněl region západního Balkánu a povzbudil diskuse probíhající mezi Arménií a Ázerbájdžánem, „aby s podporou mezinárodního společenství mohly vést dialog, pomáhat vysídleným a respektovat místa uctívání rozličný náboženský přiznání a co nejdříve dospět k definitivní mírové dohodě.“
„Kéž zmrtvýchvstalý Kristus otevře cestu naděje všem, kdo v jiných částech světa trpí násilím, konflikty, nedostatkem potravin a dopady klimatických změn,“ řekl také.
Haiti, Myanmar, Afrika
Ve své poslední výzvě pro Haiti se modlil, aby Vzkříšený Pán pomohl haitskému lidu, „aby brzy skončilo násilí, devastace a krveprolití v této zemi a aby mohla pokročit na cestě k demokracii. a bratrství."
Když se obracel k Asii, modlil se, aby v Myanmaru „mohla být definitivně opuštěna každá logika násilí“ v zemi, která je, jak řekl, již léta „zmítána vnitřními konflikty“.
Papež se také modlil za cesty míru na africkém kontinentu, „zejména za trpící národy v Súdánu a v celé oblasti Sahelu, v Africkém rohu, v oblasti Kivu v Demokratické republice Kongo a v provincii Capo Delgado v Mosambiku“ a za „ukončení dlouhodobé situace sucha, které postihuje rozsáhlé oblasti a vyvolává hladomor a hlad“.
Vzácný dar života a odhozené nenarozené děti
Papež také pamatoval na migranty a všechny, kteří se potýkali s obtížemi, a modlil se, aby jim Pán nabídl útěchu a naději ve chvíli, kdy to potřebují. „Kéž Kristus vede všechny osoby dobré vůle, aby se sjednotili v solidaritě, aby společně čelili mnoha výzvám, které se rýsují nad nejchudšími rodinami při hledání lepšího života a štěstí,“ řekl.
„V tento den, kdy slavíme život, který nám byl dán vzkříšením Syna,“ řekl, „vzpomeňme na nekonečnou Boží lásku ke každému z nás: na lásku, která překonává každý limit a každou slabost.
„A přesto,“ naříkal, „jak moc se opovrhuje vzácným darem života! Kolik dětí se ani nemůže narodit? Kolik z nich zemře hlady a jsou zbaveni základní péče nebo jsou oběťmi zneužívání a násilí? Kolik životů se stalo předmětem obchodování kvůli rostoucímu obchodu s lidmi?"
Apelujte, abyste nešetřili úsilím
V den, „kdy nás Kristus osvobodil z otroctví smrti“, papež apeloval na všechny, kdo mají politickou odpovědnost, aby „nešetřili úsilí“ v boji proti „plesni“ obchodování s lidmi tím, že „neúnavně pracují na rozkladu sítí“. vykořisťování a přinášet svobodu“ těm, kteří jsou jejich oběťmi.
„Kéž Pán utěší jejich rodiny, především ty, kteří úzkostlivě očekávají zprávy o svých milovaných, a zajistí jim útěchu a naději,“ řekl, když se modlil, aby světlo vzkříšení „osvítilo naši mysl a obrátilo naše srdce, a uvědomte si hodnotu každého lidského života, který je třeba vítat, chránit a milovat.“
Papež František na závěr popřál všem obyvatelům Říma a celého světa veselé Velikonoce.
