S instalací nových značek na dálnici se jméno Caribrodu po desetiletích čekání opět rozzářilo v horkém červnovém dni. Název Tsaribrod se stává skutečností a již zapadá do dopravních značek, oznámil multimediální portál v srbském a bulharském „Far“.
Největší carská vesnice Željuša také získala nové směrovky psané v azbuce a rodné bulharštině.
Tým PHARE fotil na dálnici mezi Zhelyusha a Carribrod.
Caribrod je spojen s geografickým, politickým a jazykovým pojetím Západního předměstí, kde po staletí žila kompaktní bulharská populace, přestože se téměř století nacházela v Srbsku.
Na konci května letošního roku se bulharský prezident Rumen Radev sešel se srbským protějškem Alexandrem Vučičem, na kterém došlo na západním okraji k řadě dohod v různých oblastech – od infrastruktury a investic po vzdělání, jména, pomoc. Při jeho setkání se zástupci bulharské národnostní menšiny zazněla otázka navrácení historického názvu Caribrod, který by zcela nahradil dosud používaný paralelní název Dimitrovgrad. Vučič pak řekl, že otázka názvu by se měla řešit na místní úrovni podle přání místních občanů.
První krok byl učiněn počátkem roku 2019, kdy byla na budovu srbského Dimitrovgradu umístěna nová cedule s nápisem „Obec Tsaribrod“ v bulharštině spolu s nápisem v srbštině. Město tak obnovilo svůj starý, původní název – Caribrod, a nyní se oba názvy používají a mají stejnou právní sílu, to znamená, že každý občan může na přání obdržet oficiální dokument, že je obyvatelem Caribrodu.
Tsaribrod je na jazykové mapě Bulharska
Carribrod je 5 km od hranic a každý ví, že dodnes se v této oblasti mluví bulharsky.
Mezi lety 1879 a 1920 byl Tsaribrod centrem okresu nejprve v knížectví a poté v Bulharském království. Existuje populační statistika z roku 1890, kde v kolonce „Nebulhaři“ všech vesnic v okolí, včetně města Caribrodu, je výslovně uvedeno, že tam nejsou žádné, tzn. veškeré obyvatelstvo je čistě bulharské, což se kromě počtu lidí příliš nezměnilo. Kraj je bohužel vylidněný řadou faktorů, z nichž osobně bych vyzdvihl nedostatek péče a zájmu obou zemí o něj, vzpomíná prof. Ana Kocheva, lingvistka na Katedře bulharské dialektologie a lingvistické geografie Ústav bulharského jazyka při Bulharské akademii věd.
Smlouva z Neuilly podepsaná v roce 1919 vyloučila oblast, ve které se město nacházelo, z území Bulharska a předala ji Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Poté, mezi lety 1941 a 1944, byl Carribrod opět v hranicích Bulharska a v roce 1951 byl na počest Georgiho Dimitrova přejmenován na Dimitrovgrad.
Existují o tom různé verze – podle některých Tito tento čin bere ve jménu komunistické solidarity, podle jiných – z lítosti nad tím, že první Dimitrovovou manželkou byla Srbka Ljubica Ivoševičová, což nakonec příliš nevadí. .
Důležitější je, že staré jméno bylo nyní obnoveno a spojení s komunistickou minulostí bude pro další generace vymazáno =
Fotografický kredit: Multimediální portál v srbském a bulharském „Far“
