Filistická absolventka společenských věd na Ankarské univerzitě Barin Akman a její manžel, akademik Beyazit Akman, objevili úžasnou renesanční báseň renesance o 5,000 řádcích, kterou napsal italský básník na počest osmanského sultána Mehmeda Dobyvatele.
Dílo s názvem „Amyris, de vita et gestis tureckého císaře Mehmeda“ („Amyris, de vita et gestis Mahometi Turcorum imperatoris“) napsal básník a historik Gian Mario Filfolf v roce 1475.
Manželé Akmanovi hovořili v rozhovoru pro Anatolian Agency (AA) o objevu a charakteristikách díla. Práce nebyla za téměř 550 let své historie přeložena do turečtiny ani angličtiny a nebyla předmětem akademického výzkumu.
Beyazit Akman řekl, že se svou ženou pracuje na adopci Turků a islámu na Západě. „Neustále jsme se snažili najít nové zdroje. Při našem výzkumu jsme viděli několik odkazů na toto dílo a autora, ale samotnou báseň jsme nikdy neviděli v originále,“ řekl.
Ackman řekl, že mají faksimilní kopii díla, přetištěnou v Itálii v roce 1978, a zdůraznil, že se pokusí získat originální latinský rukopis, který je uložen v knihovně v Ženevě ve Švýcarsku.
Vysvětlil, že jejich prvním krokem bude dokončení překladu básně.
„Nejprve chceme toto dílo přeložit do turečtiny a angličtiny a poté je analyzovat,“ řekl.
„Až dosud musel být přeložen do mnoha jazyků, nejen do turečtiny, a musel být předmětem mnoha výzkumů. Dokážete si představit, že Ital napsal v 5,000. století 15 řádkové dílo o sultánovi Mehmedovi a toto dílo nebylo přeloženo do žádného jazyka,“ řekl Ackman.
„Kdyby toto dílo bylo napsáno pro křesťanského císaře a ne pro muslimského panovníka, jsem si jist, že by byl zmíněn v klasických eposech, jako je Homérova Ilias a Vergiliova Eneida.“
Akman poukázal na to, že báseň má stejný historický význam jako slavný portrét benátského umělce Gentile Belliniho sultána Mehmeda Dobyvatele.
Phyllis Ackmanová mezitím poskytla určité objasnění podivné historie básně.
Poté, co sultán Mehmed dobyl Istanbul, byl mezi uvězněnými příbuzný benátského obchodníka jménem Otman, Lilo Ferducci z Ancony. Ferducci poslal sultánovi dopis s žádostí o jeho propuštění a později ho sultán propustil, aniž by požadoval výkupné.
Ferducci, ovlivněný sultánovým galantním činem, přidal ke svému jménu jméno „Osman“ jako projev vděčnosti, protože „Osman“ je jméno předka sultána Mehmeda a zakladatele Osmanské říše. Také pověřil svého přítele, renesančního básníka Giana Maria Filfolfa, narozeného v Pera v roce 1426, aby napsal epickou báseň o sultánu Mehmedovi, která popisuje jeho úspěchy a dobytí.
"Měl v úmyslu poděkovat sultánovi tímto neobvyklým způsobem," řekla.
